Následující příspěvky spadají do kategorie Firefox. Zrušit filtr.
Web GetPersonas.com se sloučí s Mozilla Add-ons
Jednou z výrazných novinek Firefoxu 3.6 jsou lehké motivy vzhledu Personas. Původně experimentální projekt Mozilla Labs se stal populární, o čemž svědčí i více než 70 000 vzhledů, které jsou aktuálně dostupné. Podle neoficiálních informací používá vzhledy Personas více než 20 % uživatelů Firefoxu 3.6. Původně experimentální projekt, který je nyní přímou součástí Firefoxu, funguje dále jako Personas Plus. Databázi vzhledů lze dnes nalézt na webech GetPersonas.com (kde je lze též přidávat) a Mozilla Add-ons.
Zdánlivá duplicita galerií vzhledů Personas má spíše historický důvod. Web GetPersonas.com totiž byl domovskou stránkou projektu ještě v dobách, kdy fungoval jako experimentální projekt. Tato doba se však změnila a i to byl jeden z důvodů, proč se tvůrci rozhodli sloučit GetPersonas.com s Mozilla Add-ons. Co to v praxi znamená?
Z pohledu běžného uživatele nic. Pokud jste dosud chodili vybírat nové vzhledy na web GetPersonas.com, budete nově chodit na Mozilla Add-ons, kde získáte všechny druhy doplňků pod jednou střechou. Pakliže budete chtít nahrát nový vzhled do galerie, budete tak nově činit na Mozilla Add-ons.
Ke sloučení webů ještě nedošlo. Mělo by k tomu dojít během následujících týdnů.
Google Chrome následuje Firefox v podpoře Geolocation API a uživatelé neví, oč jde
Když loni v červnu vyšel Firefox 3.5, přinesl jako jednu z novinek podporu Geolocation API. Ta dává tvůrcům webových stránek možnost od uživatele získat orientační informaci o jeho aktuální poloze. Takto získaná informace pak umožňuje webové stránce nabídnout obsah, který souvisí s vašim aktuálním umístěním. Příkladem může být informace o nejbližší restauraci, hotelu či prosté zobrazení na mapě, kde přibližně jste.
Před pár dny přidal stejnou podporu Google do svého prohlížeče Google Chrome a opět se objevily názory, že se jedná o funkci na „špehování“ uživatele, útok na jeho soukromí apod. Pojďme si tedy vysvětlit, jak to ve skutečnosti je. Ukážeme si to, jak jinak, na Firefoxu.
Jak to funguje
Asi nejdůležitější informací je fakt, že webový prohlížeč automaticky informaci o vašem umístění neposílá. Pokud o tuto informaci stránka žádá, jste následující formou dotázáni, zda si přejete ji poskytnout.
Jak si můžete v dotazu všimnout, webové stránce můžete informaci o vaší pozici poskytnout jednorázově, případně ji po zaškrtnutí volby Pamatovat si pro tento server posílat příště automaticky. V případě, kdy poskytnete souhlas, posbírá Firefoxu informace o nejbližších přístupových bodech bezdrátového připojení a IP adresu vašeho počítače, a ty pošle službě na určování vašeho umístění. Ve výchozím nastavení Firefoxu se jedná o Google Location Services.
Je důležité poznamenat, že možnosti zjištění vašeho umístění skrze takto odeslané informace jsou omezené. Ve velkých městech se můžete dostat na přesnost několik desítek metrů, na venkově může služba „ustřelit“ i o několik kilometrů. Vhodné pro Geocaching to tedy rozhodně nebude 
Pokud jste u některé stránky nastavili automatické poskytování informace o vašem umístění, můžete to kdykoliv odvolat. Postačí si otevřít dialog Informace o stránce, kde naleznete v sekci Povolení vše potřebné.
Pokud se vám přesto funkce nezamlouvá, máte možnost ji vypnout. Jednoduše přejděte na konfigurační stránku about:config a zde nastavte předvolbu geo.enabled na hodnotu false.
Bohužel je tu špatná zpráva pro uživatele SeaMonkey. V něm totiž není funkce získávání informace o vašem umístění dostupná. Rep. dostupná je, ale prozatím není možné využívat Google Location Services. Vývojáři by rádi, ale Google ji prozatím pro jiné Mozilla prohlížeče nezpřístupnil.
Kde hledat další informace
Zajímají vás o podpoře Geolocation API ve Firefoxu další informace? Přečtěte si podrobné informace v češtině na webu Mozilla.com. Jste tvůrce webových aplikací a chcete Geolocation API využít? Přečtěte si článek na serveru Mozilla Developer Center.
Firefox 3.6 již překročil 100 miliónů stažení
Firefox 3.6, který byl vydán koncem ledna letošního roku, v uplynulých dnech překonal hranici 100 miliónů stažení (v České republice necelých 650 000, na Slovensku 330 000). Do tohoto čísla jsou započítávána pouze přímá stažení z webů Mozilly (včetně Mozilla.cz) a neobsahují aktualizace z předchozích verzí Firefoxu, které si uživatelé stáhnou skrze automatické aktualizace Firefoxu. Přes ty je Firefox 3.6 dostupný, ale prozatím pouze na vyžádání.
V praxi to znamená, že se uživateli nabídne aktualizace jen tehdy, když v nabídce Nápověda aktivně zvolí volbu Zkontrolovat aktualizace. To je ostatně důvod, proč je dosud nejrozšířenější verzí Firefoxu verze 3.5. Podle čísel z minulého týdne si u české verze drží podíl 64 %. Stejně jako u minulých verzí se však situace rychle změní, jakmile bude Firefox 3.6 v rámci automatických aktualizací nabídnut aktivně tj. uživateli se zobrazí dialog, v rámci něhož dostane na výběr, zda chce přejít na novější verzi či zůstat u té aktuální. Na rozdíl od bezpečnostních aktualizací se totiž tato aktualizace uživateli nabízí a nikoliv vnucuje.
Snadná synchronizace a sdílení doplňků nově i pro Thunderbird a SeaMonkey
Je to už více než půl roku, kdy poprvé vyšlo rozšíření Add-on Collector. Tento užitečný doplněk umožňuje snadno odebírat či sdílet sbírky doplňků, které jsou dostupné v rámci serveru Mozilla Add-ons. Máte tak možnost odebírat doplňky z pravidelně aktualizovaných tématických sbírek či si založit vlastní. Zajímavou funkcí je automatické publikování doplňků do vlastní sbírky, která se aktualizuje na základě doplňků, které máte nainstalovány. Takto aktualizovanou sbírku můžete nasdílet ostatním či ji později použít pro snadné nainstalování oblíbených rozšíření v nové instalaci aplikace.
Add-on Collector je užitečné rozšíření, ale dosud bylo dostupné pouze pro Firefox. To se však s novou verzí mění, protože je nově dostupná i pro Thunderbird a SeaMonkey. Ve formě prototypu je též dostupná verze pro mobilní verzi Firefoxu. Add-on Collector je tak zajímavým doplněním Mozilla Weave Sync, které slouží k synchronizaci dat uživatele, jako jsou záložky, historie či hesla.
Podpora Firefoxu 3.0 skončí na konci března
Podpora Firefoxu 3.0, který byl vydán v červnu 2008, pomalu končí. Na konci tohoto měsíce (konkrétněji 30. března) vyjdou plánované aktualizace jednotlivých verzí Firefoxu a Firefox 3.0.19 bude poslední verzí, která bude pro Firefox 3 dostupná. Existující uživatelé by měli aktualizovat na novější verzi. V případě jakýchkoliv problémů či dotazů, které s aktualizací souvisí, se mohou obrátit na naše fórum podpory. Ze statistik Mozilly vyplývá, že českou verzi Firefoxu 3.0 používá stále 16 % uživatelů Firefoxu. Podíl však pomalu klesá ve prospěch novějších verzí.
Kromě zmíněného Firefoxu 3.0.19 vyjdou ve stejný den též aktualizace na Firefox 3.5.9 a 3.6.2. Pokud vás zajímá, kde je Firefox 3.6.1, pak vězte, že Firefox s tímto číslem nevyjde. Verzování Firefoxu se totiž odvíjí od verzování renderovacího jádra (Gecko), které ve verzi 1.9.2.1 vyšlo pro mobilní verzi Firefoxu (Fennec).
Ještě jedna důležitá zpráva. V nejbližší době vyjde SeaMonkey 1.1.19 a mělo by se jednat o poslední aktualizaci řady 1.1. Všem uživatelům je doporučena aktualizace na SeaMonkey 2, které přináší oproti předchozí verzi řadu zajímavých novinek, takže rozhodně neváhejte. A aby toho nebylo málo, na 15. března je naplánována aktualizace Thunderbirdu na verzi 2.0.0.24.
Jak vidíte, nudit se tento měsíc rozhodně nebudeme.
Vyšlo Mozilla Developer Preview (Gecko 1.9.3a2)
Jak jste si již možná někteří všimli, došlo k vydání Mozilla Developer Preview (Gecko 1.9.3a2). Jedná se prakticky o druhou alfaverzi připravovaného Firefoxu 4.0, který přinese některé zajímavé novinky, jako je například úprava uživatelského rozhraní či nástroj na synchronizaci dat uživatele. Vzhledem k tomu, že se jedná o ranou vývojovou verzi, nevšimnete si na první pohled žádných výrazných změn.
Co je tedy nového? Oproti první alfaverzi došlo zejména k aktivování odděleného běhu zásuvných modulů, došlo k několika zajímavým úpravám souvisejících s výkonem (např. asynchronní práce s historií prohlížení) a několika novinek se dočkali též weboví vývojáři. Bližší informace jsou dostupné v poznámkách k vydání, odkud si též můžete tuto vývojovou verzi stáhnout (pouze v angličtině).
Firefox 4 podporuje hardwarovou akceleraci skrze Direct2D
Koncem tohoto týdne se ve vývojových verzích Firefoxu 4 objevila podpora dvou zajímavých technologií. Jednou z nich je Direct2D, které umožňuje při vykreslování 2D grafiky využít hardwarovou akceleraci, kterou dnes běžně poskytují grafické karty. Druhou z nových technologií je DirectWrite, které je koncipováno jako náhrada GDI.
Co tyto novinky znamenají pro běžného uživatele? Jak uvádí autor podpory, Direct2D přináší uživatelům díky hardwarové akceleraci rychlejší vykreslování stránek. Na grafu níže si můžete podívat na rychlost vykreslení stránek s a bez podpory Direct2D. U některých stránek je rozdíl skutečně podstatný.
Co se týče DirectWrite, měla by tato technologie přinést zejména lepší vykreslování textu na stránkách. Autor podpory prezentuje výhody na různě transformovaných textech. Na následujícím obrázku naleznete několik porovnání. Současné vykreslování skrze GDI je uvedeno vlevo, vykreslování skrze DirectWrite je vpravo.
Obě uvedené technologie jsou novinkou Windows 7 a Windows Server 2008 R2. Jsou též v rámci aktualizace (Platform Update) k dispozici uživatelům Windows Vista s SP2 a Windows Server 2008. Podpora Direct2D/DirectWrite má prozatím ještě některé chyby, takže je ve výchozím nastavení vypnuta.
Pokud si ji chcete vyzkoušet, potřebujete vývojovou verzi Firefoxu a na konfigurační stránce about:config přepnout předvolbu gfx.font_rendering.directwrite.enabled na hodnotu true. Dále si na téže stránce vytvoříte číselnou předvolbu mozilla.widget.render-mode a nastavíte jí hodnotu 6. Na konec Firefox ukončíte a znovu jej spustíte.
Firefox je prvním prohlížečem, který hardwarovou akceleraci skrze Direct2D podporuje. Neskončí však pravděpodobně pouze u této technologie. Do budoucna se počítá s podporou Direct3D či OpenGL. Hardwarová akcelerace tak bude dostupná i v Linux a na Mac OS X.
Co dělat, když ve Firefoxu nefungují záložky či historie
Pokud se setkáte s problémem, kdy ve Firefoxu přestanou fungovat záložky či historie, může být zdrojem problému hned několik věcí. Jedním z nejčastějších zdrojů těchto problémů bývají již tradičně nainstalovaná rozšíření. Vedle toho se často stává, že Firefox nemůže zapisovat do souborů v uživatelském profilu, protože jsou chráněny proti zápisu. Třetím nejčastějším zdrojem problémů bývá poškozený soubor, kam se historie a záložky ukládají (places.sqlite). Pokud jste se s podobným problémem setkali, přečtěte si návod, jak ho snadno vyřešit.
Jak by mohlo Adobe pomoci udělat Flash stabilnějším
Flash je bezesporu jedním z nejpoužívanějších zásuvných modulů na webu. Bohužel také platí, že je jedním z nejproblematičtějších a velké množství pádů Firefoxu souvisí právě s Flashem. Benjamin Smedberg, který aktuálně u Mozilly pracuje na oddělení běhu zásuvných modulů od Firefoxu, si nedávno ve svém blogu postěžoval, že ladění problémů souvisejících s Flashem je velmi komplikované. Hlavní příčinu vidí v tom, že společnost Adobe k Flashi neposkytuje tzv. symbol server, který by vývojářům poskytl informace o zdroji problému.
Jak Benjamin dále píše, pokud problém nastává jak u Flashe, tak Silverlightu, dává přednost ladění pomocí Silverlightu. Microsoft totiž, na rozdíl od Adobe, k Silverlightu symbol server poskytuje. Ladění problémů je tak o mnoho snazší. Aby toho ještě nebylo málo, nelze u reportovaných pádů Firefoxu, které způsobila starší verze Flashe, říci, zda je novější verze Flashe řeší či nikoliv.
Možná se však blýská na lepší časy. Jak je z komentáře jednoho vývojáře Flashe patrné, jsou si v Adobe tohoto problému vědomi a symbol server plánují. Chtějí též spolupracovat s Mozillou, aby jim pomohla příčiny pádů odhalit.
Prezentován plán budoucích verzí mobilního Firefoxu
Na nedávno proběhlé konferenci FOSDEM, která probíhala v Bruselu, měla Mozilla vyhrazenu jednu přednáškovou místnost. Stejně jako každý rok byl o přednášky zájem a kapacita místnosti opět nestačila. Jednu z přednášek měl i Mark Finkle, který v Mozille pracuje na Firefoxu pro mobilní zařízení. Přednáška se točila zejména okolo specifik vývoje pro mobilních zařízení a rozdílů, které má Firefox pro mobilní zařízení oproti desktopové verzi.
Na konci přednáška padla zmínka i o dvou plánovaných verzích. Mělo by se jednat o verze 1.1 a 2.0. První zmiňovaná by měla být stejně jako aktuální založena na základu Firefoxu 3.6 a přinést zejména nové funkce, které dosud chybí. Mezi ně se například řadí obnova relace, gesta či například vyhledávání na stránce. Oproti tomu verze 2.0 by měla být zaměřena zejména na vylepšení platformy. Dočkáme se tak oddělení běhu zásuvných modulů od samotného prohlížeče či podporu hardwarové akcelerace.
Jako vždy platí, že se jedná o orientační plán, který se může změnit. Mark Finkle přislíbil, že se o něm v brzké době více rozepíše. Jeho přednášku z FOSDEMu si můžete prohlédnout níže.
