L20n – nový a flexibilní formát pro lokalizaci Firefoxu

Co je L20n?

L20n je poměrně nový framework pro lokalizaci, který vyvinul lokalizačním tým Mozilly. Vznikl díky zkušenostem i zkoumání silných a slabých stránek dosud používaných řešení a formátů. Jeho cílem je dát do rukou překladatelů co největší možnosti překládat tak, aby text zněl v jejich jazyce přirozeně a nebylo potřeba se nijak přizpůsobovat technickým omezením.

Při návrhu L20n bylo nutno uspokojit potřeby vývojářů Firefoxu, překladatelů i jednotlivých jazyků:

  • vývojáři by měli psát dobrý kód s možností lokalizace bez nutnosti vystudovat lingvistiku a překladatelé by se neměli starat o to, v jakém jazyce je program napsán a zároveň musí moci použít všechny gramatické možnosti svého jazyka včetně těch neobvyklých
  • specifické vlastnosti jednoho jazyka nesmí ovlivňovat ostatní – pokud je text v angličtině jenom jednoduchý řetězec, nebo i překlad třeba do němčiny je stále jedna jednoduchá věta, překlad do češtiny musí umožňovat použít květnatost našeho jazyka v plné míře včetně množných čísel nebo skloňování.

Podívejme se na nějaký ilustrační příklad. Má-li se uživatel vidět krátký popisek s počtem nových zpráv, v angličtině bude “0 new”, “1 new”, “2 new”, “5 new” atd. stačit. V zápisu pro L20n by text vypadal takto:

new-label = { $num_of_new } new

V češtině nám to ale jeden text s nahrazováním číslice stačit nebude a navíc si můžeme vymyslet více případů, aby výsledný text vypadal přirozeněji. Nebude se měnit jen tvar slova “nová”, ale třeba si určíme i speciální překlad, pokud žádné nové zprávy nejsou:

new-label = { PLURAL($num_of_new) ->
    [0]        žádná nová
    [1]        1 nová
    [2]        2 nové
    [3]        3 nové
    [4]        4 nové
    [other]    { $num_of_new } nových
}

Všimněte si, že i když v češtině můžeme udělat překlad poměrně složitý, anglická verze zůstala neovlivněna. Zdrojový kód programu také nepotřebuje žádné podmínky pro jednotlivé jazyky a pokrytí jejich gramatických pravidel.

Screenshot_2016-07-09_11-29-06

Překlad se může dokonce měnit podle rodu nebo složitější gramatiky. Podrobněji se můžete na syntaxi L20n podívat na adrese http://l20n.org/learn – nazývá se FTL, což je zkratka z FTL Translation List (ale možná si všimnete zcela náhodné podobnosti s Faster Than Light 😉 ). Fungování si můžete i vyzkoušet v jednoduchém editoru FTL Tinker přímo v prohlížeči.

L20n a Firefox

L20n lokalizační tým Mozilly zkoušel pro některé aplikace v systému Firefox OS. Při něm došlo i k zjednodušení původní syntaxe až na dnešní FTL, a protože byl Firefox OS systémem určeným pro telefony se slabší hardwarovou výbavou, nepřináší L20n ani žádné nové nároky na výkon počítače. Nyní je tedy čas jej přinést do Firefoxu. Pokud vše půjde dobře, bude L20n ve Firefoxu 51 či 52.

L20n a možnosti FTL velmi usnadní práci nám, překladatelům, ale co přinese vám, uživatelům? Předně nám umožní překládat do mnohem přirozenější češtiny – dobrým příkladem je v hlavní nabídce Nápověda položka O aplikaci Firefox. S L20n a FTL ji budeme moci konečně přeložit jako O Firefoxu, aniž bychom tím riskovali problémy například v betaverzi, Developer Edition i nočních sestaveních Nightly.

Jako druhý bonus budeme moci vidět změny v překladech hned a přímo ve Firefoxu. I to se zdá spíše jako usnadnění pro nás, abychom nemuseli na kontrolu našich úprav čekat den nebo dva. Do budoucna ale budeme moci aktualizace překladů distribuovat vám, uživatelům, v řádu hodin nebo dnů, a to nezávisle a bez nutnosti aktualizovat celý Firefox. Pokud tedy ráno najdete ve Firefoxu nějakou chybu, překlep nebo dokonce zapomenutou větu v angličtině, budeme ji moci během chvilky opravit a odpoledne už bude Firefox zase celý česky. 🙂

Za shrnutí nových vlastností L20n i tyto funkce samotné děkujeme celému lokalizačnímu týmu Mozilly pracujícímu na L20n a FTL, zejména Staśi a Gandalfovi.

Upgradujte na 64-bitový Firefox


Podle ghacks.net používá 64-bitový Firefox pro Windows asi jenom 1,7% uživatelů. Ostatní zůstali u původní 32-bitové varianty, protože Mozilla zatím aktualizaci nijak netlačí (upgrade je potřeba provést ručně). My si ale myslíme, že není mnoho důvodů, proč u 32-bitové verze Firefoxu zůstávat, pokud nepotřebujete specifické zásuvné moduly.

Proč bych měl(a) používat 64-bitový Firefox?

Obě verze Firefoxu, 32 i 64-bitová nabízí zcela stejné funkce. Nevýhodou 32-bitové verze je omezení na maximální využití 4 GB operační paměti. Na tento limit můžete narazit při otevření hodně panelů najednou nebo po instalaci většího počtu doplňků. 64-bitová verze toto omezení nemá. Sice nabízí omezenou podporu zásuvných modulů (Flash a Silverlight), brzy se tak ale stane i u 32-bitové varianty stejně jako u ostatních prohlížečů.

Jak zkontroluji, že mohu 64-bitový Firefox nainstalovat?

Nejprve se podívejte, jestli už 64-bitový Firefox nemáte nainstalovaný – otevřete hlavní nabídku Nápověda a v ní zvolte položku Technické informace. V otevřené stránce s informacemi o vašem Firefoxu najděte v první tabulce řádek s Identifikací prohlížeče. Pokud bude identifikace prohlížeče obsahovat text “Win64” nebo “x64“, už máte 64-bitový Firefox nainstalovaný a nemusíte dál nic dělat.

Pokud ne, podívejte se ještě, jestli je v 64-bitové variantě i váš operační systém Windows. Postup je dobře popsaný na této stránce podpory Microsoftu.

Jak 64-bitový Firefox nainstaluji?

Instalátor 64-bitového Firefoxu najdete na naší stránce Stáhnout Firefox. Stačí jej stáhnout, zavřít všechna okna Firefoxu a instalátor spustit. Instalací vás provede průvodce a po jejím dokončení už budete mít nainstalovanou 64-bitovou verzi.

Směr vývoje Firefoxu pro příštího půl roku a dále


Asa Dotzler minulý týden aktualizoval plán na Mozilla Wiki pro zbytek roku 2016 a začátek roku 2017.

Plán je rozčleněn na tři oblasti. První zmiňuje spolehlivost, použitelnost a ucelenost funkcí. Firefox se měl kromě jiného zaměří právě na tyto oblasti, aby získal zpět část ztracených uživatelů i zaujal nové. Už ve Firefoxu 48 se dočkáme vydání dlouho odkládané architektury Electrolysis. Dostupná pro všechny uživatele, včetně těch s nainstalovanými doplňky, bude ve verzi 53 (duben 2017). V podobném časovém horizontu Firefox odstraní podporu zásuvných modulů (NPAPI) zatím vyjma Flashe. V uživatelském rozhraní ale budou nejvýraznější novinkou lépe viditelné synchronizované panely a rozhraní kontrolního centra pro přehled o oprávnění webových stránek a jejich zabezpečení.

Druhou oblastí je přizpůsobitelnost, hlavně doplňky. Nejbližší verze 48 bude obsahovat dostatečnou porci implementovaných Web Extensions API na to, aby ve Firefoxu fungovala asi třetina všech doplňků pro Google Chrome. A pokud se autor některého doplňku zatím nerozhodne jej pro Firefox vydat, můžete si jej zkusit konvertovat a nainstalovat sami. Dojde i na definitivní zavedení podepisování doplňků. Mozilla se také zaměří na větší viditelnost doplňků pro uživatele a jejich následnou jednodušší instalaci.

Třetí oblast nazvaná “Context Graph” zahrnuje Activity Stream jako náhradu nového panelu a také prototypy mobilních aplikací. Ještě uvidíme, jak přesně bude Activity Stream vypadat, nebo jaké aplikace Mozilla ukáže. Zatím jsou data vydání v obou případech nejasná.

Testování nového jádra Servo a browser.html


Jak bylo slíbeno v březnu, na světě jsou testovací sestavení velmi jednoduchého prohlížeče s jádrem Servo a rozhraním napsaným zcela pomocí HTML, CSS a JavaScriptu. Ze stránky na adrese https://servo-builds.s3.amazonaws.com/index.html si můžete stáhnout a vyzkoušet verzi pro Mac a Linux. Sestavení pro Windows a Android ještě přibudou. Právě na mobily komunita okolo Serva myslí a snaží se plně využít možnosti moderních zařízení.

Musíme ale zdůraznit, že sestavení slouží pro testovací účely a hledání chyb. Nabízejí pouze základní funkce, omezenou stabilitu a v žádném případě tak nejsou určena pro běžné používání.

Multiprocesová architektura e10s pro první uživatele


O multiprocesové architektuře Electrolysis (e10s) jsme napsali tolik, že snad netřeba ji znovu představovat. Její vydání bylo nesčetněkrát odloženo, ale věříme, že se to vyplatí. První uživatelé okusí Electrolysis ve stabilní verzi 48 na začátku srpna. V tuto chvíli Mozilla počítá s jejím povolením pro cca 1% uživatelů ihned po aktualizaci s tím, že se podíl postupně zvýší, pokud telemetrická data neodhalí větší počet problémů. Půjde-li vše hladce, dočkáme se nové architektury pro všechny během několik týdnů i bez čekání na vydání další verze. Výjimkou ale zůstanou uživatelé Windows XP a OS X 10.8 nebo starší, kterým se e10s vůbec nezapne. Také se jej zatím nedočkají uživatelé s nainstalovanými doplňky, čtečkou obrazovky nebo jinými pomocníky pro přístupnost.